Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie

Historie Lhoty Netřeby u Dobrušky

(chronologicky seřazeno od založení vesnice)

zdroj: kroniky

 

1395

•  sepsány paměti celého opočenska

 

12. - 13. stol.

•  založena vesnice Lhota Netřeba hodně malá ves

•  má podobu trojůhelníku s domy hodně vzdáleny od sebe

•  Lhota Netřeba i Škutina jsou osady

 

1597

•  Netřeba prodaná Mladotům

 

1694

•  Netřebu prodali Mladotové Kolovratům

•  na robotu chodili za Netřeby na Ostrov

 

1721

•  koupil na Netřebě Jan Čuda od Martina Dojivy chalupu a splácel její cenu do roku

 

1732

•  byl to otec Jana Čudy Křovického a děda Boženy Němcové, která má pomník v Ratibořicích

 

1800

•  po tomto roce byla postavena většina chalup když zámek a dvůr Skalka byl prodán k panství Opočno

•  v tomto období se uskutečnil prodej pozemku pro stavební města

•  stavěly se dělnické domky byly to většinou světnice ze dřeva a chlívek pro kozu nebo krávu

•  ve větších staveních byl tkalcovský stav

 

1831

•  k Netřebě Rychnovské přibylo 12 chalup když ještě nebyla obec Spáleniště

 •  tak ta část Netřeby patřila k části Kamenice

 

1834

•  od tohoto roku obývá svůj dům rodina Markova Netřeba čítala 32 čísel domovních

•  většinou menších chalup celá Netřeba patřila ke Sboru skalickému (panství)

 

1850

Lhota Netřeba I. 

(osada Škutina)

•  tato obec není dle zvyku soustředěnou vesnicí, nýbrž její usedlosti jsou různě od sebe roztroušeny

•  od obce Dobré až po Skalku

•  obyvatel mají tyto spojené obce 320 a domovních čísel 79

•  pošta a nádraží jsou v Dobrušce

•  četnické stanice pro část obce jsou v Bílém Újezdě a pro druhou část v Dobrém

•  starostou obce je František Melichar

•  hasičský sbor v  Bílém Újezdě má 22 členů, velitel František Moravec a cvičitel Josef Pol

•  katastr měří 247 ha, z toho je 177 ha polí, 37,5 ha luk a zahrad, 15 ha lesů, 54 arů rybníky

•  meliorace (umělé odvodňování polí, luk) zde není

•  se zdarem se pěstují obilniny a brambory

•  letošní osev katastru:

→  pšenice 20 ha 

→  žita 36 ha

→  ječmene 25 ha

→  ovsa 22 ha

→  směsky 8 ha

→  krmné řepy 8 ha

→  jetele 30 ha

→  barmbor 22,5 ha

 •  ovocné stromoví je dosti četné, dříve zde bývaly ovocné školky

•  dnešní stav dobytka:

→  hovězího 246

→   vepřů 371

→   koní 7

→   koz 77

 •  v obci je honební výbor, jehož starostou je Jan Pohl

 •   nájemcem je Jan Michl a honitbu provádí střelecký kroužek

 •  v revíru jsou zajíci, koroptve, bažanti, králíci a něco srnčího

 •  místní hostinec náleží Karlu Kašparovi a obchod Aloisi Zoumarovi

 

starosta.png

kriz.png

 

Lhota Netřeba II.

 •  v osadě na Netřebě jest po jedné zvonici

 •  školní děti jsou rozděleny dle polohy obce na docházku do škol na Skalku, do Domašína a do Dobrého

 •  pole jsou zde většinou kolem stavení, takže žádná náves nikde nevznikla

 •  parcelací se vykoupilo přes 100 ha půdy

 •  zdejším rodákem na kterého jsou občané hrdí je František Netík, ředitel měšťanských škol v Dobrušce

 •  aby se obec zvelebila je třeba vybudovat silnici k Dobrušce

 •  elektrizaci a zavedení telefonu

 •  vznik názvu obce Spáleniště dle pověsti sahá do dob husitských když husité obléhali hrad Náchod

 •   upustili od toho a táhli zdejší krajinou do Klečkova

 •  tehdy byli v těch místech samé husté lesy, kde se ukrývaly loupežnické bandy

 •  v Dolním Spáleništi při úvoze byla prý krčma, ve které schytali husité několik loupežníků a po právu je smrtí potrestali

 •  tehdejší krčmář se prý schoval do blízké duté lípy aby ušel smrti

 •  po soudu husité krčmu zapálili, takže shořel velký kus lesa, takže vzniklo Spáleniště

 

 

1895

 •  měla Netřeba 30 domů a 226 obyvatel

 •  Lhota 40 domů a 236 obyvatel, Škutina má 4 domy a 15 obyvatel, Horní Netřeba 16 domů a 85 obyvatel

(patří k farnosti doberské), celkem je tedy 562 obyvatel

 •  obvyklá práce obyvatel byla, že chodili na Skalku ke dvorci do panských lesů

  •  ve větších chalupách se ručně tkalcovalo, též se chodilo na bělidlo na Skalku a též do okresního lomu Masty

 

1896

 •  byla prodaná stará škola a potom tam byla Myslivna, bydleli tam Fouskovi

 •  tam, kde žijí dnes Vernerovi, čp. 23 bydlel hajný Skuček

 

1903 - 1905

 •  postavena silnice od Skalky, přes Netřebu do Dobrého

 •  dříve se muselo jezdit přes prudký kopec

 •  stará cesta se rozděluje na Netřebu II.  a na Netřebu dolní

 

 

1905 - 1915 

•  se hodně tkalcovalo

 

1912

 •  občané Mastů se postarali o to, aby měli samostatnou obec

 •   za přičinění lhoteckého starosty Felcmana jim to bylo povoleno

 •  obec byla rozdělena na obec Masty Polom  a na obec Lhota - Netřeba Škutina

 

1914 - 1918

 •  1. světová válka – velké Rakousko – Uhersko vyhlásilo válku malému Strbsku

  •  a třebaže se v Čechách nebojovalo, i naše obec zažila mnoho útrap

  •  jako vůbec v každé válce se brzy vyčerpaly všechny zásoby potravin a nastal nedostatek

 •   pročež byly nařízeny přísné rekvizice obilí a dobytka

  •  každému ponecháno jen malé množství pro domácí spotřebu

 •  osev a vše ostatní odvezeno do měst a pro vojsko

  •  někteří komisaři za asistence vojáků si počínali velmi hrubě

  •  kdo neodevzdal předepsanou dávku, prohrabali mu celé stavení a i podlahy trhali a proslídili každý kout

 •  vše, co našli, zabavili bez ohledu, zda má dotyčný co jíst

 •  na vše zavedeny odběrní lístky s tak malými dávkami, že z toho nebylo možné vyžít

  •  ve vesnicích se vždy našla skrýš, kde se po žních mohlo něco uschovat

  •  ale městské obyvatelstvo umíralo hlady

 •  museli jezdit po vesnicích nemohouce za peníze nic sehnat, vyměňovali za oděv a obuv

  •  i když sami to nutně potřebovali na sebe 

 •  z toho vzniklo nepoctivé keťasování, z kterého sedláci a mlynáři bohatli

  •  v naší obci však nebylo s čím keťasovat – každý byl rád, když vyšel do žní sám

  •  při každé rekvizici musela obec dodat 4-5 kusů dobytka

  •  když již mělo Rakousko nedostatek kovu, bylo nařízeno rekvírování i kuchyňské nádobí, ale sebralo se málo

 •  pak došlo na kostelní svícny, píšťaly z varhan a bohoslužebné nářadí

 •  došlo i na zvony, které nenáviděnému Rakousku odzvonily

 •  také náš osadní zvonek byl spolu s netřebským odvezen.

 

 

 

po 1. světové válce

(1914 - 1918)

 •  tkalcoval Jan Rýdl čp. 1, Čtvrtečka šp. 18, Hynek čp. 8, v zimě Hartvich

 •  když ještě nebyly továrny, tak to byl slušný výdělek, když se za republiky rozmohly továrny a za ruční práci bylo málo peněz, tak stav spisoval: "Vem pytel a jdi žebrat."

 •  tkadlec musel pracovat rukama, nohama, očima i sluchem

 •  někteří dělníci byli stavbaři, Jan Pařízek - mistr a po něm mistr syn František Pařízek, Josef Pařízek, Josef Čtvrtečka, František Macek, Josef Fogl, Josef Verner

v zimě chodili po okolí pracovat do panských lesů nebo do okresního lomu Masty

 

fotkav.png

fotka.png

 

 

od roku 1964

Historie místní hudební skupiny s příznačným názvem Piskorka

     •  na Netřebě v čp.44. u Piskorů měli čtyři syny, kteří po otci zdědili nadaní a lásku k hudbě

 •  nejstarší František byl kapelníkem a hrál na klarinet, tubu, saxofon a v doberském kostele na varhany

  •  Josef hraje na tubu

 •  Jaroslav dělá konferenciéra

 •  a nejmladší Jirka hraje na kytaru a připravuje se na kapelnické zkoušky

   •  Zakladatelem Piskorky je nejstarší František, který ji založil již ve svých 18 letech

  •  tehdy začali čtyři – František Piskorů na klarinet, Josef Brandejs na trubku, Jaroslav Holý na akordeon a Vláďa Pařízek na bubny

  •  v nácviku jim pomáhal V. Brandejs ze Lhoty, který hrál s voděradskou hudbou

  •  obsazení se měnilo, jak chlapci odcházeli na vojnu, či se ženili

  •  za šest let společného hraní uspěli roku 1970 při přehrávkách 

 •  první veřejné vystoupení měli 5. 12. 1964 na schůzi požárníků ve Lhotě a od té doby hrají v širém v širém okolí při různých příležitostech

  •  v současné době hrají pod JZD Dobré a vystupují s estrádním programem s názvem Doberská dvanáctka.

 

 

Obchod 

  •  v roce 1920 si najali manželé Alois a Marie Zounarovi byt a krám v čp.5. od majitele Hynka čp.9

  •  do té doby tam vedla krám Kristina Hynková, která se provdala za Františka Vaňka z Podbřezí

  •  Zounarovi v krámku nechávali prodávat služebnou a sami pět dní v týdnu s nůší na zádech chodili po vesnicích kupovat máslo, tvaroh, vejce a každý týden toto zboží jezdili prodávat do Náchoda

  •  na tuto cestu si jednali bryčku s koněm

 •  dvakrát týdně vyjížděli s tímto zbožím za každého počasí o půlnoci tichou spící krajinou,

aby byli včas na trhu v Náchodě

 •  ti, kteří jim později záviděli, si neuměli představit, jaké oběti museli přinášet, aby si vybudovali dobrou existenci

  •  roku 1924 si pořídili vlastního koně a vůz a o dva roky později nákladního Forda

  •  mezitím si roku 1925 koupili chalupu čp.30. ve Lhotě a po přestavbě se stěhovali do nového domova s pěkným krámem.

 •  v práci a starostech, kdy jim radost dával pěkný domek s květinami v oknech i v zahradě s ovocnými stromy,

ubíhala léta až do roku 1948, kdy jim byl obchod zestátněn pro Jednotu

 •  do konce roku 1966 se prodávalo ve Lhotě u Zounarů

 •  pak se obchod přemístil do nově postavené hasičárny čp.11, kde je dosud.

 

historie-lhoty.png

 

 

Náhledy fotografií ze složky Historické fotografie

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář